Style Brunch by PJ
Satire. Wine. and Art.
úterý, srpna 15, 2017
středa, srpna 09, 2017
20 věcí, co fungují lépe než kamarádi s výhodama
Film o těch kamarádech s výhodama už byl odvysílanej před nějakou tou dobou. Už to nikoho nic moc nevzrušuje a už to moc ani nikoho nenapadne, pouštět se do takovejch věcí.
Jsem si myslela.
A přesto tu teď sedím a házím na svého kamaráda odsuzující pohled.
"No co u gejů je to jinak." zamračí se na mě zpátky.
1.Hrátky s ohněm
2.Rodinná dovolená
3.Plavání s žraloky
4.Nezávaznej sex s jeptiškou
5.Život s vlky
6.Běhání s nůžkama v ruce
7.Jíst polívku vidličkou
8.Spočítat si vlasy
9.Zastavit vlak silou vůle
10.Vést konverzaci na úrovni s holubama na Staromáku
11.Olíznout si nos jazykem
12.Kejchat s otevřenejma očima
13.Smlouva s ďáblem
14.Kožich v létě
15.Pustit si jen jeden díl seriálu
16.Práce s výhodama
17.Holky čůrající ve stoje
18.Nebrečet u Hatchika
19.Voděodolný řasenky
20.Sarkasmus a StyleBrunch
Víte ještě o něčem? Nesyďte se, sem s tím.
Štítky: List
úterý, srpna 08, 2017
pondělí, srpna 07, 2017
Kdyby uměla lednička mluvit
Koukáme na Bridget Jonesovou. Páteční večer jak vyšitej. Víno, sýr a rozhodnutí, že zabijeme tím filmem veškerou romantiku. "Vyjíst celou lednici se zdálo být nevyhnutelné" ozývá se hlasem Bridget Jonesové.
"Haha já to znám moc důvěrně ten pocit" směje se. Poprvé z celého filmu zareagoval.
Všichni se shodneme, že lednička je hned po internetu nejlepší kámoš naší generace. Ale zeptal se jí už někdy někdo, jak se cítí ona?
Rozbalit
sobota, srpna 05, 2017
Trochu upocená etiketa
Krůpěje potu ti stékají po čele, po zádech, po prsou a ty sedíš v tramvaji do které slunce začíná žhnout ještě víc. Rozhlédneš se kolem, každý svádí stejný boj jako ty. Paní vedle vytáhla papírový kapesníček a setřela si čelo. O propoceném podpaží zřejmě neví. Nevyhne se pozdějšímu trapasu, ale s tím ty nic nenaděláš. Pan přes uličku teď vstává a pod jeho zadkem na sedadlu se leskne propocená kaluž. Někdo ve předu se navonil. Cítíš ten smard. Jedeš na důležitou schůzku. Děkuješ bohu, že jsi se rozhodla dát si na obličej pouze bb krém a ne celý makeup. Ale stále máš obavy z toho, co s tím potem.
Nikdo nás totiž nikdy neučil o tom, jak se chovat, když se ti potí i zadek a jak si přitom zachovat úroveň. A to ne jen dnes. Tyto situace tě budou potkávat častěji a častěji. Ještě v září. Určitě tě zajímá, jak to vím a má odpověď tě nepřekvapí. Jsem totiž vědma.
Fleky v podpaží
Nikdy, nikdy, nikdy si neber šedivý bavlněný tričko. Nikdy. Zachrání tě tílka. Když máš tílko, je to v suchu. Totiž ne úplně v suchu, ale není to vidět. Dobrý je taky bílý tričko.
Další dilema přichází, když máš ty nebo někdo tílko a přijde na objímání. V jednu chvíli si může menší z vás máčet hlavu v podpaží toho druhýho a myslím, že to neni příjemné ani pro jednu z přítomných stran.
Což mě přivádí k dalšímu bodu.
Vzdálenost
Jsem pro zavedení povolené vzdálenosti v příliš teplém počasí. Jednak z každýho sálá teplo a pot jinejch lidí by měl zůstat na nich. Navrhuji tak decentní metr a půl, pro intimnější kontakty metr. Kdo je pro?
Propocený zadek na sedadle
Můžeš sedět třeba na kožený pohovce, na židli v restauraci nebo na sedadle v mhd. Prostě se to stane. Někdy se na židli jen přilepíš- na to prej pomáhá dětskej pudr, co si dáš na zadek, ale v plánu vyzkoušet to, mám už několik let a pořád se lepí. Každopádně někdy pod sebou necháš kaluž potu. V tom případě máš dvě možnosti jedna je, že to všem řekneš. Svýmu partnerovi na rande v luxusní restauraci nebo lidem v mhd, co si plánujou sednout na jakékoliv místo, co se uvolní. "Hele promiň za tu kaluž mýho potu, co jsem nechala na židli."
Pokud ale přece jen nechceš, aby to vypadalo blbě a nechceš aby například na tvém pohovoru tvý možná budoucí nadřízení viděli obrys tvého zadku ještě potom co odejdeš, můžeš při odcházení nenápadně vytáhnout kapesníček a nenápadně pod sebou tu židli setřít, zatímco budeš děla, že si sbíráš ze země kabelku a věci.
Pokud ale přece jen nechceš, aby to vypadalo blbě a nechceš aby například na tvém pohovoru tvý možná budoucí nadřízení viděli obrys tvého zadku ještě potom co odejdeš, můžeš při odcházení nenápadně vytáhnout kapesníček a nenápadně pod sebou tu židli setřít, zatímco budeš děla, že si sbíráš ze země kabelku a věci.
Deodorant na veřejnosti
Ne. Ne. Rozhodně ne pokud je ve spreji.
Jít bez trička
V případě, že je dodržena vzdálenost o které jsem mluvila dříve a víte, že svým vzhledem nikomu nezkazíte oběd a venku je 40 ve stínu, dá se o tom uvažovat, jen se nezapomeň namazat.
Pot v baru
Někdy je nevyhnutelný pot v baru. Malej parket/bar, většinou v podzemí bez oken, hodně lidí. Nedá se nic dělat. Možná snad jen, když tomu nebudeš přispívat ještě tím, že se budeš po všech plazit.
Hlavně ale nezapomínej na svoje zdraví a neběhej neustále ven se ochlazovat v tílku, co máš na sobě. Vůbec, ale vůbec se to nedoporučuje.
Hlavně ale nezapomínej na svoje zdraví a neběhej neustále ven se ochlazovat v tílku, co máš na sobě. Vůbec, ale vůbec se to nedoporučuje.
Řeči o tom, jaký je horko
Můžeš mi věřit, ale většina lidí má tu schopnost rozpoznávat teploty. Víme, když je zima, víme, když prší, víme, když je vedro. Víme to obzvláště, když už jsi nám to 1000 krát řekla. Změň téma a nebo si kup vějíř.
Ptát se lidí v burce, jestli jim není horko
Ne.
pátek, srpna 04, 2017
Letní lenost
Slunce dál putuje po obloze a já stále nejsem schopna si ty myšlenky urovnat. Za ten celý chaotický rok si ani na dovolené daleko od civilizace a daleko od problémů každodenního života nejsem schopná v klidu oddechnout a všechno si roztřídit. I tady jsou samozřejmě problémy jako třeba, že tohle je náš poslední chleba a jediný obchod je ve městě 20 km odtud. Ale tím spíš se tu maj rovnat myšlenky skoro samy od sebe ne?
Sousedi opět zmizeli, ale na zahradě se jim objevilo prádlo. Podívám se vedle sebe a v kuchyňce nám šmejdí kotě. Jen se pohnu, vytřeštěně se na mě podívá a pak uraženě odkráčí pryč. Přeci jen se v těch kočkách začínám poznávat víc a víc. Myšlenky proudí nějakým způsobem, ale nezdrží se. Jako ten prach padají a nové a nové. A na mě mezitím usedá hmyz. Zajímalo by mě, co z toho má taková moucha, že si na mě sedne? Fouknu na ní a ona odletí.
Ležím tu už dlouho. Hlasy sousedů nahradila serenáda cvrčků. Chtěla bych se zamyslet nad kontrastem líného života na vsi a hlučného života v Praze, ale to je přesně to, co by člověk z Prahy dělal, a proto tyto kýčovité myšlenky rovnou zahazuji. Tak počínám se svým tříděním myšlenek.
Dále se dostávám ke svému rozpoložení. Není to ani tak melancholie jako lenost. Lenost myslet a psát cokoliv jiného než své čisté myšlenkové pochody. Někde v koutku, tam kde je žaludek tak o něco vejš myslím a dokonce myslím, že to je napravo. Tam někde cítím uspokojení. Radost a štěstí. Vím, že srdce je na levé straně, nemůžu za to, že ve mě se to hejbe jinde.
“Jak to vypadá, zlato?” Zavolá na mě z venku.
“Jojo, už jdu.”
čtvrtek, srpna 03, 2017
středa, srpna 02, 2017
Jak zfalšovat prázdniny
Já teda nevím nakolik se dá nás věk označit jako věk kosmický. Možná že jo, občas někdo do toho vesmíru vyletí a sci-fi filmy jsou teď jedny z nejpopulárnějších. A Hvězdný války. Hlavně Hvězdný války. Ale jinak teda myslím, že by bylo i vhodnější označení. Takovej falešnej věk.
Sem tam tě v obchoďáku srazí falešný prsa, kdo kdy neměl falešný lícní kosti a řasy a celkově novej obličej lže, falešný rty, falešný úsměvy a když to přeženete s houbičkama pak uvidíte, co všechno není pravda.