Všechny moje první lásky


"Měla jsem několik prvních lásek." Zakončila jsem a vítězoslavně nadzvedla obočí na Vítka, abych viděla, jak mu spadne čelist nad mou hlubokou myšlenkou, kterou jsem právě tak složitě vyplodila. 
"Blbost." Zkazil mé představy. "Bereš to, jak se ti to hodí do krámu."
"Když já ale nechci o P říkat, že to byla moje první láska. Co ti kluci předtím a co ti potom, každej mi dal víc postupně. Co když je moje první láska až R a nebo co když to byl Sam, kluk který mě poprvé pozval na víno a věř mi, že už jen to je takovej dobrej základ na to, abych jemu říkala první láska."
"Jo a drželi jste se za ruce viď..."




Pojem první lásky mi přijde příliš neobjektivní na to, abychom jej mohli tak hrdě používat. S každou svojí láskou jsem slyšela spojení "no jo, první láska, tu si člověk zapamatuje..." ale jo, je fakt že si pamatuju všechny.
Víte já od malička byla takovej buclatej Amorek, protože jsem se zamilovala na každým kroku. Já dejchala pro to, abych se zamilovala. Možná za to můžou všechny ty harlekýny, co jsem na nočníku žrala. Doslova. A nebo celá Angelika na který mě maminka nechala vyrůst.

První láska (která nevyšla) 

Moje první láska byl Jakoubek ze školky. Byl blonďatej, o rok starší a byl to takoje ten školkovej rváč. Tehdy jsem celou rodinu naštvala, když jsem jim oznámila, že bych chtěla bydlet u Jakoubka. Ale on sám o mě nikdy takovej zájem neměl.

První friendzone

Naopak jsem se kamarádila s Matýskem. Byl to můj první nejlepší kámoš a první kámoš, kterýho jsem dala do friendzony když nad tím tak přemýšlim.

První rande

Na základce jsem neměla problém se zamilovávat. Byli ošklivý kluci a pak ti, co disponovali čímkoliv jiným. Ale klukům v tý době byly tyhle věci ukradený, takže jsme nakonec zůstali všichni kamarádi. Taky jsem nechtěla nikdy žádnýho kluka v tý době ranit. Odkejvala jsem jim že spolu “budeme chodit ale hlavně tajně” a pak jsem se jim vyhýbala.
Nejhůř dopadl spolužák Pavel, který byl moje první rande vůbec. Šli jsme do kina a já s sebou vzala kamrádku. Seděli jsme vedle sebe a nikdo z nás nic nepromluvil ani slovo. Povídejte mi o trapných schůzkách, byla jsem mistrem svého oboru. Po představení jsme se ani nerozloučili a odešli každej jinam. Pak jsme se “rozešli” a teprva se spolu zase začli normáně bavit.

První láska na dálku

Moje první láska na dálku byla ve čtvrtý třídě Honza Vína, kterého jsem potkala na svém prvním táboře. Celý tábor jsem probrečela, že chci domů, ale ten poslední den jsem probrečela, že už ho nikdy neuvidím. (Holky)  Náhoda tomu chtěla, že bydlel kousek od mojí babičky. Chvíli jsem ho šmírovala z balkonu, pak jsem za ním šla a byl to vztah na dálku, který nikdy nebyl vlastně ani ještě ukončenej...

První láska, kterou ten druhej nebral vážně

Pak mi ale bylo 11, šla jsem na gympl a skoncovala s dětskejma láskama. Byla jsem zamilovaná do deváťáka. Dalšího Honzy. Co já se kvůli němu nachodila do školního bufetu, kolik tajnejch vzkazů jsme si vyměnili. Musel ze mě mít srandu ne že ne, jemu bylo 15 a mě 11, ale já si myslela jak se milujem a já byla zamilovaná fakt hodně. Teď je z něj punker, chlastá přes míru každej den, má obří ostny z vlasů, válí se v bahně a uvažuju, jestli se vůbec meje. Neví, že já jsem já. Před časem na mě něco hejkal, že prej ahoj kočko. A já utelka jako vždycky, když na mě někdo volá.


První pusa

Na gymplu jsem se stihla zamilovat hned v říjnu. Jen dva roky rozdíl mezi námi, to už se dalo a taky že se dalo. Moje první pusa a já děkovala dívčím románům, že jsem věděla jak na to. Co už nebylo řečený je to, že by se to nemělo dělat na tajňačku na místě, kde na vás může někdo přijít. Byla jsem za to na něj naštvaná a to znamenalo rychlej konec. Byl starší, za všechno by měl nést zodpovědnost on.

První vztah

Léto na to jsem potkala o rok staršího Sama a páni! Chodili jsme spolu půl rok rok a další rok se rozcházeli. Byl to skejťák, měl patku a vypadal dobře. Moje kamarádka v té době byla na nervy z toho, jak musela poslouchat různý příběhy. Chvíli ho měla ráda, chvíli nenáviděla, podle toho jaká situace na frontě zrovna vála. Byli jsme tým náctiletejch, co poznali chuť alkoholu. Poprvý jsme se vetřeli do baru, poprvý mě pozval na víno, poprvý jsme se líbali, poprvý spolu zvraceli.

První poprvé 

Pak přišlo moje poprvé. S klukem, co jsme se domluvili že počkáme na nějakou spešl příležitost, ale zvědavost a nedočkavost byla silnější. Tušila jsem, že něco bude, nadšeně to ráno řekla všem spolužačkám a po škole jsem natěšená šla na věc. Přišla jsem k němu, sedla si na postel a čekala, co za romantickej film pustí. Pustil Bastardy. V první scéně holku znásilněj a uškrtí páskem. Byla jsem znepokojená, naštvaná a chtěla jít domů. Situaci se povedlo napravit a tak se to stalo. Horší byl moment poté. Můj partner si chtěl povídat a já nevěděla o čem. Věděla jsem jen, že už bych měla být dávno doma, což se mu samozřejmě nelíbilo.

První love-hate vztah

Přišel P, můj první pořádnej vztah. Soudě dle nějakých společenských vzorců. Byli jsme spolu zhruba rok a půl další půl přerušovaně a další rok jsme si museli vysvětlit, že spolu už fakt nejsme. Ale kámoši jsme dodneška ačkoliv jsem na něj více času naštvaná a on na mě, ale jinak dobrý.

"Aspoň jsi chodila s modelem"
"Jo, jenže když sme spolu chodili nebyl model, jen debil."

Přišly léta, kdy jsem zbožňovala být single a odmítala kohokoliv, kdo by mi snad mou svobodu vzít.

První zásnuby

Do doby než přišel Anglán. Říkala jsem, že až teď jsem skutečně poprvý v životě zamilovaná. Chtěl se se mnou zasnoubit, ale nedopadlo to řekněme kvůli špatné konstalaci hvězd.


A uzavřeme moje první lásky tím, že až teď věřím, že jsem prvně zamilovaná. Respektive je to teď moje první dovolená, moje první společné žití a moje první společné Vánoce.
Ale když se na to podíváme zvrchu bez všech těch zbytečných podrobností, kterých jsem vás v tomto článku nešetřila, povšimneme si, že každý zamilování je první láska. Pokaždý si myslíme, že až teď je to fakt vono. A možná to tak prostě i má bejt.



3 komentáře:

  1. Úplně to vystihuje moje pocity. Vždycky si říkám, že teprve teď je to ono, po všech těch chybách, mg nešťastných vztazích a zlomených srdcích. A teď, poslední půlrok je najednou všechno jinak (a sama se smějí nad tím, že to je zase podle toho scénáře a zároveň jsem naprosto přesvědčená, že tohle opravdu JE úplně jinak než všechno ostatní). Je to zajímavé, naproti tomu, že už nevidím všechno tak růžově jako dřív se těm pocit, že je to teď úplně něco jinýho dostavil a mně přijde úplně objektivní, což je možná vtipný a možná... možná, jak píšeš, to tak prostě má bejt :)

    OdpovědětVymazat
  2. Mám to samý, moje první láska ve školce, moje první zamilování do spolužáka, jenže pak přišel R a to bylo takový to první posednutý zamilování co trvalo strašně let a nikdy z toho nic nebylo, potom jsem potkala M, moje první rande, pak přišel V, můj první vztah, ta opravdová první láska, co je na obou stranách...a teď je tu O, moje první dlouhou dobu platonická láska, která opravdu vzešla ve vztah. Takže když se mi někdo zeptá kdo byl moje první láska, nedá se to dost dobře říct. A myslela jsem si, že jsem jediná kdo to takhle má!! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :D Naštěstí/bohužel je asi prostě fenomén na všech stranách. A jinak gratuluju k O a přeju ještě víc lásky!

      Vymazat

Každý názor se počítá!