To byly tenkrát v módě tanky

Neznámí Bulhaři se omluvili za okupaci tím, že v Sofii přebarvili památník sovětské armády na růžovo a připsali česky s bulharským překladem "Bulharsko se omlouvá" Více plus zdroj fotografie zde.

Bylo tomu asi tak v noci ze včerejška na dnešek a hlavně dneska před pětačtyřiceti lety. Kdy se vyšší páni rozhodli, že se v tehdejším Československu musí nudit. Ono když se někdy od prosince 65 uvolní režim a celková atmosféra v zemi, to by lidi mohly začít napadat takový blbosti, jako je svoboda a takový sprostý slovo, jako proces demokratizace...
A žádný takový, že se Němci radujou z toho, jak by se mohlo Československo vyvinout do státu, který by byl mostem mezi Západem a Východem.
Holt musel Sovětský svaz něco udělat, aby jsme tu měli veselo. No ne? Pořádnej tlak na ty velký-malý pány na Československejch židlích. A co nejlíp ukáže malému českému človíčku sílu východu než pořádnej tank, který již svým zjevem bude burcovat lidi, aby se podrobily Sovětskému svazu. No řekněte, kdo by se postavil před takové monstrum a neuhnul by mu z cesty?

Z Pražského jara (jak tomu období před vpádem vojsk rádi říkali na západě) nám odepřeli léto a nastolili nám krutou a celkem dlouhou zimu. A ještě tomu říkali Normalizace.

A tak, když v jiných zemí prorokovali "Mír a lásku." V Čechách a na Slovensku předseda vlády pan Černík oznamuje, že je země okupována ačkoli sám ještě před hodinou tvrdil, že je to volovina.
Karel  Kryl, jeden z nejznámějších symbolů odporu proti okupaci, zvedá oči od táboráku na oblohu, kde vidí skupinku válečných letadel, správně mu dochází, že to náhoda zrovna nebude.
Zmatené obyvatelstvo se uprostřed noci sesedlo kolem rádií a rozhlasových přijímačů a s nastraženými uši poslouchají, co se to vlastně děje. Čekají.

Ráno není modřejší večera. Tenkrát aspoň nebylo. Na odpor ze strany lidí proti okupaci se reaguje střelbou. A tak se nám naše malá zemička zmenšila ještě více do maličkatého vězení.
Na západě oznamují, jak chudáci Čechoslováci trpí a v hloubi duše se radují, že teď všichni uvidí, jak měli pravdu, že jsou Rusové ti zlí, ne oni.

Nechci tu z toho dělat hodinu dějepisu. Obzvláště ne ve svých letech, když jsem se vlastně narodila až po sametové revoluci. Takže o tomhle můžu vědět absolutní ... nic.

Pojďme zhodnotit situaci po těch 45 letech. Kdy se sice ne tak hrdě honosíme s tím, že Česko už patří Čechům stejně tak jako Slovensko Slovákům. Nevím, jak u našich bratrů, ale pojďte se projít po Praze. Vezmeme to centrem kolem těch luxusních bytů u kampy a zakončeme to třeba nákupem v Pařížské. Nenene. Tam se nedomluvíte ani tak Česky jako spíše Rusky. Průměrný Čech si za svůj život nemůže dovolit takový luxus, jako většina Rusů u nás. Učíte se německy, anglicky, španělsky,.. to je dobře, ale jestli chceš v budoucnu pracovat v Čechách pro nějakou firmu tak jinak než s Ruštinou to nedáš.

Nechci, aby mě někdo špatně chápal. Nejsem nějakej anti-buhví co. Mám spoustu přátel Ruské příslušnosti, ale co mi vadí je právě ten zmíněný fakt.

Českým společnostem vládne Ruská ruka, a čecháčci se honí za ideálem Amerického snu. Co jsme to za národ?